Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Představení projektu PKL


 

Projekt PKL (Příroda, krajina a lidé pospolu), vznikající od roku 2009 v Centru ekologického výzkumu a výchovy ve Svatém Janu pod Skalou, je vzdělávacím projektem spolufinancovaným Evropskou unií, který má za cíl vytvořit výukový program systematickým a uceleným způsobem pokrývající průřezová témata RVP, zejména pak environmentální a multikulturní výchovu. V rámci kurikulární reformy školství v České republice bylo mimo jiné zavedeno šest průřezových témat (výchovy osobnostní a sociální, multikulturní, environmentální, mediální, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a výchova demokratického občana). Obsah těchto průřezových témat je pak stanoven seznamem tematických okruhů a dále konkrétních témat, jež by měla být probrána, přičemž forma, kterou budou probrána, časová dotace, případně to, zda a na jaká témata bude položen větší důraz, je ponecháno zcela na volbě školy, respektive samotného vyučujícího.S tím též souvisí jistá nesystematičnost, které je možné si při pročtení seznamů témat povšimnout. Ta je s největší pravděpodobností způsobena touhou ponechat učitelům co největší volnost (a zároveň také snahou nezavazovat se k nějakému konkrétnímu názoru na předkládané problémy), negativním dopadem však je, že tematické okruhy působí trochu jako brainstorming různých závažných otázek sepsaných bez nějaké ucelené vize, jak je sjednotit a uvést do souvislostí – tento úkol opět připadá učiteli. Kurikulární reforma tak vytváří skvělou příležitost, jak se vymanit z klasicky pojímaných “osnov” a pojímat výuku způsobem na míru odpovídajícím konkrétní škole či třídě. V případě průřezových témat pak tato skutečnost výborně rezonuje se zdůrazněným zaměřením nikoli na nabývání nějakého penza faktických znalostí, jako spíše na osobní rozvoj žáků (v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se průřezových tématech hovoří jako o “důležitém formativním prvku základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot” (RVP pro základní vzdělávání, str. 100), v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia se pak zdůrazňuje, že “promítají se nejen svým výchovným zaměřením, ale i obsahem do vzdělávacích oblastí (oborů) a pomáhají doplňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili,” a dále že “příznivě ovlivňují i proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí” (RVP pro gymnázia, str. 65). Výukový program PKL se snaží této příležitosti využít a zároveň vyučujícím usnadnit práci, kterou může sestavování realizace průřezových témat představovat, tím, že nabízí hotový (byť samozřejmě dále podle potřeb upravovatelný) program pokrývající témata z okruhů především environmentální a multikulturní výchovy, a to systematicky a s určitou vizí, jmenovitě vizí trvalé udržitelnosti.

Jakým způsobem je PKL myšlenkově systematizováno a uceleno?

PKL vychází z komplexního, nikoli reduktivního chápání člověka jako celku, který je součástí přírody i kultury – každý si nese jistý biologický základ, který je však jím samým i jeho okolím dále rozvíjen a formován, jedním slovem kultivován. Jestliže přistoupíme na definice kultury jako všeho, co je vytvořeno člověkem, a přírody jako všeho ostatního, mohly by se tyto dvě sféry na první pohled jevit jako protikladné. Jakkoli je to do jisté míry pravda, jejich vztah je mnohem složitější. Kultura a příroda ze sebe navzájem vycházejí, přeměňují se, vzájemně se formují a doplňují. Dokladem toho je skutečnost, že mezi problémy ve vztahu k přírodě (environmentálními) a ve vztahu ke kultuře/kulturám (multikulturními) je možné najít řadu paralel, na něž se PKL pokouší upozornit. PKL dále vychází z přesvědčení, že tyto paralely jsou projevem skutečnosti, že obě tyto skupiny problémů vycházejí z jediného společného kořene, kterým je určitý druh přístupu ke světu jako celku. Řešením je tak podle PKL filosoficky řečeno „péče o duši“, tedy individuální sebe-kultivace každého z nás, a to souběžně jak ve vztahu k přírodě, tak ve vztahu ke kultuře. PKL tak nenabízí sadu hotových odpovědí a řešení, ale výchovu ke kritickému přemýšlení a uvědomělému budování hodnotového systému, jehož nezanedbatelnou součástí by měla být i vize trvalé udržitelnosti.

Projekt PKL vychází z analýzy člověka jako takového, aby se dále zabýval jeho situací v současném světě a konečně jeho výhledy do budoucna. Tomu odpovídá rozdělení celého Projektu na tři moduly „Odkud jsem?“, „Kam jdu?“ a „Až kam jsem došel?“, z nichž první dva čítají deset různých témat a poslední pět témat.

 

Konkrétní realizace Projektu PKL pak sestává z:

  1. 1-2 PowerPointových prezentací pro každé z 25 témat

  2. Manuál pro učitele s informacemi o výkladu doplňujícími každou z prezentací

  3. Pracovní listy pro žáky a metodiky pro učitele specifikující způsob práce s pracovními listy i možnosti dalších aktivit k jednotlivým tématům

  4. Reflexe osvětlující ústřední pojmy a témata, o nichž se v PKL hovoří, a rozvíjející teoretický základ celého projektu

  5. Doplňkové materiály

  6. ICT aplikace, tj. zejména materiály pro využití digitálního portfolia ve výuce

Celý projekt je zpracovaný zvlášť v podobě pro I. a II. stupeň ZŠ a pro SŠ (podoba pro I. st. ZŠ je oproti zbývajícím značně modifikovaná a čítá menší množství zpracovaných témat).

 

Projekt PKL v praxi

V současné době je projekt ve fázi ověřování, což znamená, že jednotlivá témata jsou prezentována na školách a následně jsou na základě zpětné vazby dále upravována. Po dohodě s učitelem či ředitelem školy přijede tým odborných lektorů, který předvede ukázkovou hodinu na smluvené téma. Žákům tak vyloží dané téma environmentální či multikulturní výchovy, vyučujícího seznámí s podobou projektu (v případě, že by jej měl v budoucnu zájem využívat) a zároveň tak pro sebe získají od žáků i učitele zpětnou vazbu.

 

-jj-


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.